Hnědé uhlí je u nás stále významným zdrojem energie. Např. v roce 2020 byla výroba elektřiny pro domácnosti pokryta 38 % z hnědého uhlí, 37 % z jádra a teprve zbytek byly obnovitelné zdroje a plyn. Při současné energetické krizi je budoucnost uhlí evidentně zajištěna na další desetiletí.
Hnědé uhlí je mladší než černé uhlí, nachází se pod povrchem, a proto se těží povrchovou těžbou a není nutné budovat nákladné hlubinné doly. U nás se hnědé uhlí těží v severočeské pánvi a východní části pánve sokolovské. V současné dobé máme asi 600 milionů tun vytěžitelného hnědého uhlí, ale jeho skutečné zásoby činí podle ČGS neuvěřitelných 8,6 miliardy tun.
Hnědé uhlí se dělí na energetické a použitelné pro spalování v kotlích. Energetické uhlí má nižší výhřevnost, potřebuje pro efektivní spálení vyšší teplotu a tu lze dosáhnout jen v elektrárenských systémech. Hnědé uhlí tříděné určené pro vytápění v kotlích má výhřevnost 14 až 17 MJ na kilogram. Toto uhlí pro domácnosti pak dále pak dělíme podle použití:
Není. Uvolněné emise při spalování uhlí mohou být dokonce i nižší než při spalování biomasy. Problém není v samotném palivu, ale v zařízení, ve kterém se uhlí spaluje. Kromě uhlíku, vody a těkavých látek obsahuje uhlí sloučeniny síry a dusíku, jakož i různé minerální látky. Ty zůstávají jako popel, když se spaluje uhlí.
Současné automatické kotle mají nastavené velice přísné emisní limity, to znamená, že splňují vysoké nároky na čistotu ovzduší při jejich „správném“ provozu.
Je to výborná alternativa i pro uživatele, kteří nemají vhodné skladovací prostory pro volně ložené uhlí. Pytlované uhlí, lze totiž pohodlně složit kamkoliv a tím, že je v pytlích je i samotná přeprava bez známého prachu a nepořádku. Produkuje se jak pro automatické kotle – pytlované hnědé uhlí ořech 2, tak i pro klasická kamna – pytlované hnědé uhlí ořech 1.
Aenean vulputate porta risus sed posuere. Phasellus sit amet blandit augue. Praesent sodales nulla nec vulputate placerat. Ut tempor in ipsum eget eleifend.